Taxi Zruč nad Sázavou

Jaroměř

 

Jaromer

Jaroměř je východočeské město, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje. K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město Josefov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Střed Josefova je městskou památkovou rezervací.

Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298.

Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v Kuksu. V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel.

Nejvýznamnější památkou Jaroměře je gotický chrám sv. Mikuláše s bohatě zdobeným barokním hlavním oltářem. Ze středověkého opevnění města zůstala zachována pouze jediná brána se zvonicí. Menší gotický kostel sv. Jakuba na Jakubském předměstí byl založen ve 14. století a přestavěn ve století 16. Historickému náměstí s podloubím dominuje mariánský sloup z let 1723 - 1727, dílo proslulého sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Z dílny tohoto sochaře pochází i náhrobek Anny Miseliusové (tchyně M. B. Brauna) - Plačící žena, umístěný na městském hřbitově.